Jižní Amerika leží z větší části na jižní polokouli, protíná ji rovník a zabírá rozlohu 17 850 000 km2. Ze západu je omývána Tichým oceánem a z východu Atlantským oceánem. V pravěku byla Jižní Amerika součástí jedné velké zemské masy zvané Pangea, která se později rozpadla na Eurasii a Gondwanu. Nakonec se před 100 milióny let i Jižní Amerika odtrhla od Gondwany. Největším státem je Brazílie s rozlohou 8 544 418 km2 a 186 112 794 obyvateli.

Povrch tohoto světadílu tvoří na západě dlouhé horské pásmo And. Průměrná nadmořská výška je 580 metrů nad mořem. Nejvyšší horou tohoto světadílu je Aconcagua s výškou 6959 metrů, která leží v Chile. Směrem do vnitrozemí krajina klesá a rozkládají se zde nejrozsáhlejší oblasti tropického deštného pralesa na světě. Tyto pralesy ovlivňují celosvětové klima. Většinu pevniny zaujímá povodí největší světové řeky Amazonky, která měří úctyhodných 7025 kilometrů. Povodí Amazonky tvoří řada menších řek vznikajících z vody, která stéká z vysokých hor. Řeka teče ze západu na východ, přes oblast rovníku a přivádí tak do těchto teplých oblastí velké množství vody. Velká část vody se vypaří a na zem spadne v podobě deště. Další významnou řekou je Paraná. Krajina je zde velmi rozmanitá. Kromě vysokých hor a deštných pralesů zde najdeme také rozsáhlé úrodné roviny, pampy nebo pouštní oblasti. Jižní Amerika patří k významným vulkanickým oblastem. Nejvyšší činnou sopkou je ekvádorská Cotopaxi s výškou 5896 metrů. Největším ostrovem je Ohňová země s rozlohou 71 500 km2.

Jižní Amerika je izolovaný kontinent a díky tomu zde najdeme mnoho zvířat a rostlin, které nežijí nikde jinde na světě. Pozoruhodnými jihoamerickými zvířaty jsou například pásovci, kapybary, lamy, mravenečníci, kolibříci, jaguáři, mnoho druhů opic a spousta dalších. Jedinečnou oblastí je Pantanal – území pokryté poli a lesy, které jsou přirozeným domovem jedinečných druhů ptáků, ryb a plazů. Pantanal je pokládán za největší světovou mokřinu, jelikož je polovinu roku zaplavený. Část Jižní Ameriky leží v tropech a proto se zde nestřídají 4 roční období tak, jako v Evropě. Nejvyšší průměrná roční teplota 27,8 stupňů je v Maracaibu ve Venezuele a nejnižší v Argentině v Cristo Redentor, kde je průměrně – 1,8 stupňů.

Jižní Ameriku od Střední Ameriky odděluje Panamský průplav. Jižní i Střední Amerika bývají také souhrnně nazývány Latinská Amerika. Tento název se začal užívat ve Francii kolem roku 1860. Říká se tak dnes oblastem, které dobyli Španělé či Portugalci, jelikož v dobách mocné římské říše se mluvilo všude latinsky. První civilizace se vyvinuly v letech 2000 – 1400 př.n.l. v oblasti Středních And. Byli to lovci a rybáři, kteří se věnovali obdělávání půdy a postupně začali rozvíjet architekturu, náboženství a hrnčířství. Pronikali také neustále hlouběji do nitra země. Mezi nejstarší jihoamerické kultury řadíme kulturu chavínskou, paracaskou a kulturu Nazca. V letech 1500 př.n.l.- 1200 n.l. se v Andách vytvořily dvě centra civilizace – Nazca a Tihuanaco. Kolem roku 1100 n.l. přišli z jihu Inkové , kteří začali dobývat a prozkoumávat nová území. Vybudovali mocnou říši jejíž moc trvala až do roku 1530. Dá se říci, že Inkové ovládali více než čtvrtinu celé Jižní Ameriky. V 15. století však do Jižní Ameriky začali postupně pronikat Evropané. Roku 1492 přistál u jejích břehů Kryštof Kolumbus a to byl počátek kolonizace. Postupně se Evropané zmocnili celého kontinentu. Kolonizace Jižní Ameriky Španěly a Portugalci je důvodem, proč se právě španělština a portugalština staly úředními jazyky tohoto kontinentu.

V dnešní době zde najdeme proslavené světové metropole, především Sao Paulo a Rio de Janeiro v Brazílii a Buenos Aires v Argentině. V Jižní Americe je nespočet krásných míst, které lákají návštěvníky z celého světa. Z turistického hlediska je přitažlivá nejen tropická příroda, ale i řada památek dochovaných z dob před objevením Ameriky.