Jak vybrat dobrou a vhodnou outdoorovou mapu

Jednoduchá otázka, kterou slýchávají ve specializovaných knihkupectvích nesčíslněkrát. Odpověď je složitější než by se zdálo. Také díky bohaté nabídce českých kartografických vydavatelství. Tento článek věnujeme konkrétně turistickým, cykloturistickým a dalším mapám regionů Česka určeným pro pohyb v přírodě.

- PR článek -

Zpočátku něco málo kartografického moudra. Zmíněné mapy řadíme mezi tematické. Zdůrazňují jen jeden nebo několik prvků mapového obsahu, ostatní potlačují. Hlavní náplň mapy tvoří tematický obsah. Turistické mapy mají bohatý topografický obsah, tematický tvoří to co turistu zajímá – značené cesty, kulturní, historické a přírodní objekty, ubytovací a stravovací zařízení, výhledová místa apod.

Do outdoorových map můžeme zařadit mapy: turistické, cykloturistické, vodácké, lyžařské, skialpinistické, horolezecké, expediční, hipo (koňské). Dále speciální mapy pro vozíčkáře, rybáře, paragliding, canyoning atd.

Definice nám však v terénu budou k ničemu. Důležitějšími faktory pro výběr správné mapy jsou například tyto:
1) Zobrazené území
2) Měřítko
3) Topografický obsah
4) Turistický obsah
5) Souřadnice a využití GPS
6) Místopis a praktické informace
7) Kvalita papíru, uložení
8) Cena
9) Přidané pomůcky
10) Aktuálnost

1) Zobrazené území
Znáte to: kamarád má chatu v Horní Lhotě, chcete koupit mapu ze své oblíbené edice a ona Lhota leží zrovna na pomezí dvou nebo dokonce tří mapových listů. Věřte, že klad listů je jednou z prvních věcí, kterou sleduje patřičné marketingové oddělení. Jak rozdělit Krkonoše, má to konkurence jinak, kolik map pokryje celou republiku?

Jednodušší situaci mají regionální výrobci, městské úřady, občanská sdružení, správy národních parků atd. Mohou si  nechat vyrobit dílo na míru tak, aby jejich středisko zájmu bylo ve středu mapy a územně celistvé. Pokud se tedy nemůžete rozhodnout, který mapový list zakoupit, prozkoumejte jinou edici, zvolte menší měřítko nebo počkejte na to, co vám nabídnou v místním turistickém informačním centru.

2) Měřítko
V Česku (Československu) jsme dlouhou dobu vystačili s turistickými „stovkami“ (1:100 000). Postupně se přešlo na podrobnější „padesátky“. S nástupem cykloturistiky začali výrobci přemýšlet co je ještě v mapě čitelné a jak velké území využiji při rychlejším přesunu na kole. Výsledkem podporující obě (ale i jiná) hlediska jsou nejčastěji měřítka 1:60 000 a 1:75 000. Podobná měřítka najdete u lyžařských či vodáckých map.

Vývoj se nezastavil a hitem posledních let se staly „pětadvacítky“. Pochopitelné je to ve složitějším terénu, při pohybu, ne podle značek, ale podle sklonu, vrstevnic, spádnic, skalních bloků, samostatně stojících stromů, toku potoka, při chůzi podle azimutu. Ovšem komerční hledisko, hlad po novinkách a bujení všemožného značení přivádí toto měřítko i do nížin.

3) Topografický obsah
Základ každé mapy. Většinou si budete všímat hlavně vrstevnic, stínování, šrafování, hypsometrie* kvůli tvaru reliéfu, pro pohyb hlavně tedy převýšení, rovina, traverz, hurá z kopce. Čím bohatší topo obsah, tím kvalitnější mapa. Tak to bohužel/bohudík už neplatí, topografický obsah musel ustoupit turistickému. 

4) Turistický obsah
Nejenom turistický, samozřejmě. Český uživatel baží po značkách a pohybuje se často pouze jenom podle nich. Pásové, liniové značení – turistické čtyřbarevné, cyklo víceúrovňové, zimní klasické, sportovní, hipo koňské, dálkové evropské, Greenways, naučné trasy, účelové trasy, Svatojakubská cesta, vozíčkáři, kočárky… Mapa pak vypadá jak obraz od Picassa. Myslím, že se dočkáme i outdoorových map 1:10 000, protože se to prostě do standardních nevejde. Můžete narazit i na obojživelnou mapu, kde je na jedné straně letní a na druhé zimní verze stejné oblasti.

Hledejte v mapě piktogramy, grafické značky, které potřebujete. Vodácká mapa musí obsahovat informace důležité pro plavbu – hloubky, směr toku, detaily jezů, kempy, místa pro přenášení. Cyklista ocení cykloservisy, penzion s úschovnou, alpinista potřebuje bivak pod vrcholem. Vždy je lepší koupit úzce tematicky zaměřenou mapu než nepřehlednou kompilaci všeho.

5) Souřadnice a využití GPS
Zeměpisné souřadnice vytištěné v mapovém rámu nabraly na významu s příchodem GPS. Každá nová mapa by tedy měla tyto údaje zobrazovat. Kromě čísel na okrajích a sítě, hledejte i použitý souřadnicový systém, který dále nastavujete v přístroji. U nás je to ve valné většině už UTM UPS, elipsoid WGS 84. U starších map s postsovětským S-1942 musíte upravit nastavení systému.

6) Místopis a praktické informace
Mapa má velkou vypovídací hodnotu, ale nějaký ten místopis není na škodu. Pokud je mapa jednostranná, většinou najdete turisticko-vlastivědný obsah na zadní straně. Pokud dává přednost velikosti zobrazeného území (je oboustranná), součástí může být přiložený průvodce. Praktické informace většinou nabízejí rady pro pohyb na daném území, seznamy ubytovacích a stravovacích zařízení, GPS body, doporučené trasy, kilometráž, rejstříky apod.

7) Kvalita papíru, uložení
Dříve jsme mapy podlepovali, možná že to někdo ještě aplikuje. Na kvalitě papíru se často šetří a mapa to po prvním otevření/zavření „odnese“ v přehybech, zlomech. Zaprší a máte krásný barevný soutisk s dírami po kapkách. Některé tiskárny to řeší laminátovou úpravou, syntetickým papírem a dalšími materiály. Každopádně nic nezkazíte pokud použijete svůj mapník nebo průhledný obal – bývá součástí balení.

8) Cena
Knihkupectví většinou dodržují doporučenou prodejní cenu, protěžovaná horská střediska mají občas horskou přirážku pro cizince. Ceny na pultech odpovídají kartografické kvalitě. Není řeč o crackování, stahování zdarma a tisknutí v práci za „cizí“ peníze.

9) Přidané pomůcky
Součástí mapy může být mimo obalu měřítko, sklonoměr, samolepka, poukázka na update apod.

10) Aktuálnost 
Dle našich zkušeností nejdůležitější hledisko, jak u papírových, tak u digitálních kartografických děl.

Nenechte se mýlit. U zahraničních titulů datum vydání často vůbec nenajdete ani pod mikroskopem. Oblibou je uvést utajeně malým písmem Platnost do (Laufzeit bis) nebo natisknout/ nalepit zářivou samolepku s nápisem Novinka (Neu, New). Kdy ovšem mapa skutečně vznikla nezjistíte. Redakční uzávěrka by měla být obsažena v tiráži, v Česku se to celkem dodržuje. Datum zůstává však pouze datem a je jenom na redakci a výrobci zda odpovídá čas odpovídá skutečnosti v terénu.

Pokud nenajdete informace o vydání, dívejte se na stopy modernizace. 13-místné ISBN, telefonní předvolby, použitý souřadnicový systém, webové adresy, facebook, vybavení turistů na fotografiích v inzerci apod. 

Topografický obsah bývá většinou zakoupen a samotný vydavatel ho mění minimálně. Těžko předpokládat, že si redaktor překontroluje pravdivost ještě jednou za pomoci leteckého snímkování, pošle na všechny strany geodety a brigádníci obejdou lesní cesty.

Důkladně monitorován by však měl být turistický obsah. Dříve vypůjčený od Klubu českých turistů, nyní snad kontrolován vlastními zvědy. Ovšem, že při opakované chybě zjistíte, kdo od koho opisuje.
Ve specializovaných prodejnách vám prodavači nabídnou nejnovější vydání. V menších knihkupectvích a informačních centrech, kde se mapy (http://www.kiwick.cz/) tolik neprodávají, naleznete někdy i pěkné relikty. 

Na níže uvedených příkladech můžete vidět rapidní rozdíly ve značení v oblasti, která rozhodně není himálajsky nepřístupná.
Jde o středočeské Brdy, konkrétně budeme zkoumat červenou hřebenovku, žlutou trasu z Kytína a cyklotrasy 8129, 8130, 8131. V roce 2008 byly totiž turistické trasy přebarveny.

Cyklotrasy jsou v pořádku až na malý úsek cyklotrasy 8130, kde je ve skutečnosti vedena přímo a ne s odbočkou u myslivny Rochota. Turistické zaznamenávají stav před rokem 2008, jsou tedy špatně.

Cyklotrasa 8129 je vedena 2x špatně, kopíruje žlutou do Kytína a pak po zelené a červené, ale správně má jít od východu po červené a odbočit Na soudném doprava. Uzávěrka k 31.5.2008.

Cyklotrasy i turistické trasy jsou v pořádku, až na úsek u Rochoty. Hospoda „U Deinerů“ se  správně jmenuje „U Dernerů“. „U Papouška“ již neexistuje. 1. vydání 2008.

Až na úsek u Rochoty v pořádku. Vydání 2008.

V pořádku, dokonce i s piktogramem hospody. Vydáno 2009.

* Barevná hypsometrie znázorňuje odstupňování nadmořských výšek. Pro zákres v mapě se většinou používá 6 až 10 výškových stupňů. Zelenou barvou bývají zakresleny nížiny, žlutou střední nadmořské výšky, hnědou horská pásma. V rámci znázorňování hloubek v oceánech a mořích se používá modifikovaná lineární stupnice.

KIWI svět map a průvodců, s.r.o.
Jungmannova 23
110 00  Praha 1

tel. +420 224 948 455
fax  +420 296 245 555

mapy@kiwick.cz , lejsek@kiwick.cz
www.mapykiwi.cz , www.kiwick.cz