Jak naložit s penězi na dovolenou?

Blíží se čas dovolených a řada z vás se určitě chystá na cestu do zahraničí. Víte, kde a kdy je nejvýhodnější nakoupit zahraniční měnu na prázdniny? Abyste nenaletěli podvodníkům, je dobré nic neuspěchat a porovnat si ceny hned na několika místech. Výběrem dobré směnárny či banky můžete ušetřit spoustu peněz.

Předtím, než se rozhodnete směnit peníze, obejděte několik směnáren nebo bank a zjistěte si, jaké mají kurzy. Výsledkem bývá fakt, že na pár krocích, které uděláte navíc, ušetříte až několik stovek korun. V případě, že na obíhání jednotlivých směnáren nemáte čas, nebo se vám prostě nechce, můžete využít služeb internetu, kde všechny banky a vybrané směnárny své kurzovní lístky pravidelně zveřejňují. Každá banka má své webové stránky, na kterých uvádí aktuální kurzy měn.

Ne každý se však vyzná v nepřehledném kurzovním lístku, který směnárny a banky zveřejňují. Pokud máte v rukou české koruny, které byste chtěli vyměnit za cizí měnu, sledujte kolonku – valuty prodej. Kurzovní lístek je třeba vždy pečlivě prostudovat. Jestliže máte v úmyslu směňovat více než 30 tisíc (někdy až více než 50 tisíc korun) budou vás v kurzovním lístku zajímat také VIP kurzy, které jsou značně výhodnější než ty běžně nabízené. Při výměně větší sumy peněz se nebojte s bankou či směnárnou smlouvat.

Podle zákona č. 253/2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti mají banky a směnárny povinnost vyžadovat předložení občanského průkazu pro osoby, které chtějí směnit více než 1000 eur nebo 20 tisíc korun.

Přemýšlíte o tom, zda je lepší zajít se svými penězi raději do banky než do směnárny?  Odpověď bohužel není jednoznačná. Kurzy si stanovují banky i směnárny samy a mohou se od sebe značně lišit. Kurz je ovlivněn zejména nabídkou a poptávkou a také výší hotovosti na pokladnách. Většina směnáren je bez poplatků, ale v některých mohou mít poplatky připočítané již do kurzu, na to je třeba dát si pozor. Obecně se dá říct, že jsou směnárny výhodnější než banky, ale nebývá to pravidlem - najdete totiž mezi nimi i pěkně předražené výjimky. Banky mají zase tu výhodu, že u nich poplatky buď vůbec neplatíte, nebo jsou jasně dané. U prodeje valut se většinou pohybují od 1 do 2%, což je minimálně 30-50 korun. Výhodou bank oproti směnárnám je stálý dostatek měny, menší pouliční směnárny totiž mohou být závislé jen na nákupu zahraničních měn od zákazníků. Zajímavé však je, že ve směnárnách většinou nejlevněji vyměníte eura, ale už tak výhodně nevyměníte dolary ani libry.

Při výměně peněz buďte pozorní především na to, jaké bankovky jsou vám vydány. Pokud se vám některá z bankovek nebude zdát v pořádku, požádejte o její výměnu okamžitě. Jakmile totiž odstoupíte od okénka směnárny, nemusí vám už prodejce vyhovět a bankovku zpětně nevyreklamuje. Výjimečně, ale přece se může někdy stát, že narazíte na padělek, nebo se setkáte s bankovkou poničenou. Problémy nastávají někdy také u cizích měn, kdy je v oběhu několik verzí bankovky jedné hodnoty. Tento problém bývá zejména u desetidolarovek, které existují dokonce ve třech platných verzích.

Jak banky, tak i směnárny vám musí po nákupu i prodeji cizí měny vydat stvrzenku, na níž je uvedeno označení cizí měny v podobě kódu, její množství, aktuální kurz, částka k výplatě nebo k příjmu v českých korunách a případný poplatek. Jakmile stvrzenku obdržíte, zkontrolujte si, jestli všechny údaje na ní uvedené odpovídají skutečnosti, na pozdější reklamace už nebude brán zřetel.

Když směňujete větší částku, nenechejte si od banky či směnárny vyplatit jen velké bankovky, ale nechte si dát také bankovky s nižší nominální hodnotou, máte na to plné právo. Pokud byste tak neučinili, po příjezdu do ciziny byste mohli mít problém příliš velkou bankovkou zaplatit a jen neradi by vám ji někde rozměňovali. Jestliže vám po dovolené nějaké drobné mince zbyly a vám se je nepodařilo někde v cizině utratit, je asi nejlepším řešením si je nechat na příští cestu. Samozřejmě máte možnost je vyměnit zpátky za koruny, tím ale vždycky jen proděláte. Některé směnárny dokonce drobné mince ani nepřijímají, a pokud ano, tak vám je smění za nevýhodný poloviční kurz.

A jedna dobrá rada na závěr – nikdy nevyměňujte peníze u pouličních „veksláků“. Často se s nimi potkáte ve větších městech, kde číhají na turisty. Ochotně vám nabízí velmi výhodný kurz a valuty v ruličce. Pokud se přesto do obchodu s tímto člověkem pustíte, může se vám stát, že dostanete za své peníze padělky. Riskujete však také krádež peněženky či vašich dokladů. Pokoutní prodejci byli sice typičtí pro dobu 80. let, kdy zažívali doslova žně, ale pokud jste si mysleli, že jejich časy jsou už dávno pryč, mýlili jste se.

Autor: Jana Přibylová